Je jako malé dítě, pořád se učí, je stále v překotném vývoji. Nové metody respektují přirozené pohybové vzory, kladou důraz na motorické programy, které jsme si osvojili jako malí a zase je zapomněli. Obrovský důraz je kladen na stabilitu a přirozenou schopnost lidského těla se učit. A také se vrátit k pohybovým vzorům, které byly původně bezchybné. Problémy, které si obvykle přivodíme sami nepřirozeným, vynuceným držením těla, nebo jednostrannou námahou, vedou k poruše přirozené rovnováhy mezi svaly a tělesnými segmenty. Porucha se obvykle projeví po delší době, protože kompenzační mechanismy zapojují do pokusu o znovunastolení rovnováhy stále širší okruh svalů. Teprve až kompenzace selže, objeví se bolest. Pak nemůžeme přijít na to, proč nás něco trápí. A také to nebývá v tom samém místě, kde je prvotní zdroj problému.

U nás dokážeme skloubit tradiční fyzioterapii s těmi moderními, neurofyziologickými technikami, které jsou trochu jiné než ty klasické. Důležitý je ale dotek, ten je sám o sobě léčivý.

Věděli jste, že lidský dotek zvyšuje produkci oxytocinu a vyvolává v nás pocity blízkosti a uvolnění?

Je souborem diagnostických postupů, které fyzioterapeut využívá ke stanovení fyzioterapeutické diagnózy. Na jejím základě se vytváří terapeutický plán.

Kineziologické vyšetření tedy nutně předchází samotné fyzioterapii. Je to způsob, jakým se fyzioterapeut nebo lékař seznamují s pohybovým aparátem klienta. Jeho součástí je i správně odebraná anamnéza. Ta je základem dobré diagnózy. Umění naslouchat je zárukou úspěchu.

Dále je třeba mít pozorné oči, odhalující asymetrii, odlišnosti v pohybových vzorech, v rozsahu pohybu kloubů. Nakonec je ještě potřeba provést vyšetření pohmatem. Jemné ruce dokážou najít každý snopeček, jehož napětí je vyšší než v okolních svalech. Schopnost syntézy získaných poznatků do obrazu celého řetězce příčin a následků jsou tím, co vede ke správnému výsledku.

Umíme naslouchat, máme jemný hmat a dáváme do toho srdce.

Bránice je nejdůležitějším svalem nejen pro správné dýchání. U mnoha z nás je v důsledku nesprávné funkce její činnost nahrazena vedlejšími dechovými svaly. Na dýchání to zprvu nemá příliš velký vliv, spíše se postupně projeví kulatým bočním břichem a také bolestí zad. Jinak je tomu u lidí s astmatem, alergickou rhinitidou, plicní fibrózou. Neschopnost pořádně se nadechnout je limitující v denním životě už při malé námaze. Konečným důsledkem je porušený mechanismus dýchání, přetěžování svalů ramen a šíje. Řešení není zcela snadné. Koncept respirační fyzioterapie je cestou, jak dosáhnout nejen zlepšení dýchání, ale i k usnadnění drenáže plic a zmenšení počtu zánětlivých onemocnění respiračního systému.

V naší ambulanci používáme to nejlepší z respirační fyzioterapie v kombinaci s chytrými pomůckami, které usnadní práci a dovolují cvičit i doma.

Častým limitem pro lepší výkon při tanci, běhu, plavání, nebo třeba rychlostním lezení je schopnost udýchat celý sportovní výkon. Neschopnost přinutit hrudník více se nadechnout v situaci, kdy se začne projevovat celková únava, je výsledkem souhry více okolností. A jednou z podstatných je, že v přípravě ke sportovním výkonům je kladen důraz na posilování svalů končetin, rychlosti a obratnosti. Otázkou je, zda byly stejně posíleny i dýchací svaly. Je dokázáno, že jen malá část sportovců a jejich trenérů na tento požadavek myslí. A také je dokázáno, že správným posílením nádechových svalů lze dosáhnout zlepšení výkonnosti o 10 až 20 % podle druhu sportu.

V naší ambulanci víme jak na to. Kombinací přístrojového vybavení s technikami neurofyziologické rehabilitace toho dokážeme ještě více.

Jste si jistí, že svou bránici používáte správně? Že některou její část nepřetěžujete? Úprava její funkce povede i ke zlepšení takzvané dechové práce. Jinak řečeno, lépe se bude rozvíjet hrudník při nádechu a lépe budou fungovat mezižeberní svaly. Pak i ostatní svaly budou mít ke své práci tolik kyslíku, kolik ho potřebují.

Nejsou jen razítkem do papíru, kdy se při preventivně sportovním vyšetření vyjadřujeme ke způsobilosti k tělesné výchově a sportu. Musíme se také vyjádřit k žádostem o přeřazení do vyšší věkové kategorie (tzv. ostaršování), ale také posuzujeme zdravotní způsobilost uchazečů o studium tělesné výchovy a sportu na středních a vysokých školách.

Dokumentace z takového vyšetření obsahuje především:

• anamnézu osobní, rodinnou a sportovní, vč. druhu sportu, frekvenci tréninku
• antropometrické vyšetření s posouzením tělesného rozvoje
• klinické tělovýchovně-lékařské vyšetření pohybového systému
• klidový a zátěžový test kardiovaskulárních funkcí a jeho vyhodnocení
• komplexní posouzení funkční zdatnosti
• vyjádření k tréninku a závodění včetně zprávy trenérovi, v případě nutnosti i doporučení k omezení sportovních aktivit

Vyšetření maximální aerobní kapacity je významným zdrojem informací. Kromě schopnosti kardiovaskulárního aparátu vyrovnat se se sportovní zátěží, lze také určit i druh vláken, které převažují ve Vašich svalech. Tím jsou určeny i předpoklady k vytrvalostním nebo silovým disciplínám. Také pro vás samotné bude podstatná informace, jak velká je vaše výkonnost, jak ji zvýšit a zejména, jakým způsobem toho dosáhnout. Bez provedení spiroergometrického vyšetření jsou ostatní metody jen pokusem o odhad tepové frekvence, při které dosáhnete anaerobního prahu. Existuje sice více způsobů, jak kondici spočítat, žádný z nich není ale přesný.

Jsme schopni doporučit vhodný charakter, délku a intenzitu tréninkových dávek, a to za pomocí přesné metody stanovení Vaší maximální aerobní kapacity. Opakovaným měřením dokážeme ověřit, zda naše doporučení jsou správná. Výsledek poznáte sami na sobě.

K tomu Vám navíc ukážeme, jak protáhnout zkrácené svaly, aby mohly objemově růst. A dále Vám můžeme pomoci zlepšit schopnost dýchacích svalů odolávat únavě. Efektivita dechové posilovny závisí na druhu sportu, zlepšení je ale v každém případě znatelné.

Je nutnou součástí vyšetření při vstupní, pravidelné nebo mimořádné sportovní prohlídce. Jedná se o zátěžové vyšetření, jehož účelem je testování kardiovaskulárního aparátu přesně definovanou zátěží. Při ní se sleduje schopnost srdce a plic reagovat na zatížení. Podstatně se tedy liší od klidového EKG vyšetření, které provádí praktický lékař. Jeho výsledkem je pouze zjištění, zda činnost srdce v klidu nevykazuje známky patologie. Není schopno určit, zda se srdeční činnost změní při zátěži.

Specifickým druhem tohoto vyšetření je spiroergometrie. Kromě zátěžového EKG jako v předchozím případě se za pomocí analyzátoru vydechovaného vzduchu určí skutečná maximální spotřeba kyslíku. Tedy výkonnost Vašeho svalstva. Dále stanoví tzv. ventilační prahy. Výstupem pro Vás je znalost maximální aerobní kapacity a hodnota tepové frekvence, při které dosahujete v tréninku nejlepších výsledků.

Rekondicí se rozumí cesta k návratu výkonnosti. K její ztrátě může dojít v důsledku nemoci, nebo zranění. To vše má za následek neschopnost uběhnout, ujet, nebo uplavat to, co bylo dříve běžné. Tělo si svou schopnost získanou před výpadkem tréninku pamatuje. Přesto je cesta k návratu výkonnosti tím delší, čím déle jsme nemohli sportovat. Trénink musí být veden tak, aby nedošlo k přetrénování a únavě. Najít přiměřenou dávku tréninku, její postupné zvyšování a především soustavnost a pravidelnost jsou nutnými podmínkami k dosažení úspěchu.

S naší pomocí jste schopni dosáhnout plné výkonnosti. Zkombinujeme Vaší motivaci a vytrvalost s našimi znalostmi sportovní fyzioterapie a teorie vedení tréninku a výživy ve sportu.